úterý 23.4.2019 Svátek má: Vojtěch.

Počasí


Čechie a Schöberbergrennen

 

Vedle německých autoklubů v Liberci, Teplicích, Praze, Karlových Varech, Jablonci n.N. a Chomutově vznikl roku 1914 v Krásné Lípě „Deutsch-Böhmischer Automobil Klub", po vzniku Československé republiky přejmenovaný na „Nordböhmischer Kraftfahrer Bund" (Severočeský svaz automobilistů). Klubový emblém - do trojúhelníku sestavená písmena N.K.B. v obruči - se objevoval na chladičích automobilů jak v Děčíně, tak i v Mimoni.

 

Hlavní náplní tohoto autoklubu bylo chránit zájmy řidičů. Kromě toho shromažďoval automapy, organizoval loterii a z výtěžku financoval nákup nákladných zařízení (např. motorovou sněhovou radlici), platil si i vlastního právníka, který radil členstvu v různých právních sporech. Na počátku třicátých let měl klub již 1000 členů, mezi něž patřil i Albin Hugo Liebisch86.

 

V roce 1921 se sídlo klubu přesunulo do Krásné Lípy, kde bydlel jeho prezident - náš dobře známý krásnolipský továrník a závodník na vozech Bugatti - Alfred Hielle. Ten však nebyl, jak se často uvádí, spoluzakladatelem tohoto klubu. Vstoupil do něj až po svém návratu z Německa po roce 1918.

 

První akcí N.K.B. byla „Jízda spolehlivosti" společná pro automobily a motocykly, která se konala 5. června 1921. Trať byla velice šikovně vybrána (Česká Lípa - Děčín - Hřensko - Česká Kamenice - Krásná Lípa - Rumburk - Varnsdorf - Nová Huť - Cvikov - Jablonné - Mimoň - Česká Lípa) a samotná akce byla brána velmi vážně. Tento podnik, který nebyl závodem, ale zkouškou spolehlivosti jednotlivých motorových vozidel, byl pro pozdější závod určující. Jeho trasa totiž vedla přes ves Lesné a Stožecké sedlo (Gross Schöber) do Svoru. Čtyřkilometrový úsek od jiřetínské křižovatky (Na Mýtě) na Novou Huť se stoupáním až 12 % se totiž stal trasou příštích „Schöberbergrennen". První ročník tohoto závodu se jel 1. října 1922 a zvítězil v něm Hielle na voze Bugatti Brescia. Druhý ročník, který byl již podstatně lépe obsazen a tím i hojněji navštíven, se konal 30. září 1923. Při tomto závodu bylo snad poprvé užito telegrafické časomíry. Putovní cenu si odvezl Paul Dietz z Prahy, který závodil ve voze Salmson. Závod neustále získával na přitažlivosti, a tak se ho počali zúčastňovat i známí čeští závodníci. V letech 1926 - 1927 se této soutěže zúčastnil i populární Čeněk Junek se svou slavnou manželkou Eliškou. Oba vždy zvítězili a Čeněk Junek věnoval tomuto podniku cenu „O gentlemana závodu". Mnoho slavných jezdců, jako byl Bohumil Turek na motocyklech Harley - Davidson, Jindřich Knapp na vozech Walter a Edgar Morawitz na Amilcarech lámali rekordy tohoto závodu až do roku 1927 (VII. ročník). Vyhodnocení závodu se většinou odehrávalo v rumburském „Elysiu" (taneční sál za hotelem Hirsch na rumburském náměstí), kde byla předávána putovní cena závodu (byla zvlášť pro automobily a pro motocykly), která se do majetku závodníka dostala po dvou vyhraných závodech.

 

Naposledy byl závod „Schöberbergrennen" odstartován 17. 6. 1928 (VIII. ročník). Nepřízeň počasí se podepsala na počtu závodníků i diváků, kterých přišlo pouhých 15 000 proti 50 000 v předcházejícím roce, a tak osmý ročník tohoto zápolení skončil obrovským prodělkem. Závodu se měli zúčastnit i manželé Junkovi, na poslední chvíli však odřekli. (Čeněk Junek za měsíc tragicky zahynul při Velké ceně Německa na Nürburgringu a Eliška Junková přestala závodit.) V roce 1929 přišla hospodářská krize a na šébrský závod již nezbývaly prostředky. Situace se nezměnila ani v dalších letech a závod již nebyl obnoven.

 

Posledního ročníku se zúčastnili pod startovními čísly 18 a 19 i Albin Hugo Liebisch a synovec jeho ženy Herminy Ludwig Hawlik na Čechiích. Startovali ve třídě A, kategorii 6 (motocykly do 750 ccm). Kromě Liebische a Hawlika startoval v této kategorii i Otto Seidel z Chrastavy na motocyklu značky Ariel. Závodníci museli pokořit rekord z roku 1927 - 2 minuty 23,6 sekundy. Liebisch startoval na dlouhém Cestovním modelu, Hawlik na krátkém modelu Touring87. Oba muži si zřejmě museli mezi Indiany, Ariely a Harleyi vyslechnout nejednu uštěpačnou poznámku na adresu svých strojů.

 

První startoval Liebisch. Čtyřkilometrovou trať zdolal za 3 minuty 23,8 sekundy průměrnou rychlostí 74,12 km/h. Po něm odstartoval Hawlik, který dosáhl cíle za 3 minuty 50,9 sekundy průměrnou rychlostí 68, 40 km/h. Seidelovi z Chrastavy se podařilo dojet o celou minutu před Hawlikem (2 minuty 51,6 sekundy). Jeho Ariel dosáhl rychlosti 95,39 km/h. Čechie sice nijak neoslnily, zato však projely před patnácti tisíci potencionálních zákazníků. A to je větší úspěch než pohár ze stříbra. Ještě týž rok Liebisch zúročil účast na tomto závodě ve svém reklamním letáku, v dalších letech ji však nepřipomínal.

 

Syn Albin Richard Liebisch uvádí ve svých vzpomínkách, že Ludwig startoval v mnoha závodech (např. na Ještěd a Cínovec)88, jeho fotografii na závodní Čechii s popiskou „závodník Hawlik" dokonce Albin Hugo Liebisch otiskl v jednom svém reklamním prospektu.

 

Fotogalerie

Emblém spolku NKB
Emblém spolku NKB
Plánek závodu
Plánek závodu
Lesné (Innozenzidorf)
Lesné (Innozenzidorf)
Putovní cena
Putovní cena
Jindřich Knapp
Jindřich Knapp
Startovní listina
Startovní listina
Ludwig Hawlik
Ludwig Hawlik

Tolštejnský kraj, právo na libovolnou změnu vyhrazeno, v1.71L, webmaster: info@tolstejnsky-kraj.cz, powered on bubileg cms

jméno: heslo:
Přihlášených uživatelů: 0.