úterý 12.12.2017 Svátek má: Simona.

Počasí


Nehody s motocykly Čechie

 

Protokoly o dopravních nehodách nás nemusí vždy informovat jen o té které dopravní nehodě, mohou nás též poučit o nových a jen velice těžce zjistitelných historických skutečnostech, týkajících se každodenního života tehdejších motoristů. Najdeme v nich zmínky o prvních dopravních značkách, četnictvu a městských strážnících, benzínových čerpadlech, autosprávkárnách a o zvyklostech tehdejších řidičů vůbec.

 

Následky srážky motocyklu s automobilem, a to i v případě těžkého motocyklu Čechie, jsou ve valné většině případů vždy tíživější pro posádku motocyklu. K jedné takové dopravní nehodě došlo dne 8. června 1929 na křižovatce varnsdorfských ulic Zollstrasse a Bürgerstrasse. Jedná se rovněž o zatím nejstarší dokumentovanou dopravní nehodu motocyklu Čechie. Fotografická dokumentace této havárie je velice cenná pro dopravní historiky, poněvadž zachycuje detaily jednoho z ranných výrobků krásnolipské továrny na motocykly Albina Huga Liebische, který následně poškozený motocykl opravoval. Nehodu vyšetřoval agent varnsdorfské městské policie Eduard Pohl, který také sestavil desetistránkový policejní protokol a zhotovil pět kusů zmíněných dokumentačních snímků.

 

Byl teplý červnový den a blížilo se poledne. Ve směru od současného hraničního přechodu Varnsdorf - Seifhennersdorf jel po ulici 5. května (tehdy Zollstrasse) rumburský mechanik Franz Knobloch na svém motocyklu Čechie rejstříkové značky O - XXVI - 765. Spolu s ním jela jeho manželka Anna, která se opírala o bednu s nářadím, jež nahrazovala tandemové sedlo. "Když Knobloch dojel ke značně nepřehlednému místu vyústění vedlejší Měšťanské ulice do hlavní ulice (ulice 5. května)," uvádí policejní protokol, „vyjelo z této ulice náhle osobní auto rejstříkové značky I - 2890 řízené říšskoněmeckým státním příslušníkem Richardem Maxem Röthigem, spolumajitelem továrny E. F. Röthig v Seifhennersdorfu a tak došlo ke srážce obou vozidel, při které motocyklista najel na chladič a odpružení přední nápravy automobilu. Řidič motocyklu utrpěl při havárii těžká zranění a musel být okamžitě převezen do varnsdorfské městské nemocnice. Na místě bylo zjištěno, že obě vozidla jela po předepsané levé straně vozovky a dávala výstražná zvuková znamení. Co se rychlosti automobilu týče, udal svědek Fröhlich, že měl jeti rychlostí jako když koně běží klusem (10 - 15 km/h). O rychlosti motocyklu se nepodařilo zjistiti ničeho. Motocyklista a jeho manželka však vypověděli, že jeli udánlivě pomalu. Na automobilu byly po srážce patrny pouze nepatrné stopy, motocykl byl naproti tomu poškozen značně. Přední vidlice byla nárazem ohnuta a přední kolo bylo vraženo zpět k válci. Tím byl ohnut rám motocyklu a proražen kryt motoru (karter). Vina tedy leží cele na řidiči automobilu, který vyjížděl z vedlejší ulice na hlavní silnici, aniž by se dostatečně přesvědčil, že může do ní bezpečně vjeti. Poněvadž však panuje podezření, že řidič motocyklu jel vyšší než povolenou rychlostí, jsou v protokolu uvedeny i jeho osobní data pro případné rozšíření obžaloby."

 

Kromě policejního protokolu a znaleckého posudku havarovaného motocyklu od Albina Liebische spis již neobsahuje další údaje o případném rozšíření obžaloby, případně o potrestání nepozorného německého továrníka. Vše totiž záleželo na tom, jak dlouho se Knobloch zotavoval ze svého zranění. V jeho případě se jednalo o dvousečnou zbraň. Byla-li by totiž obžaloba rozšířena i na něj, mohl být jako spoluviník nehody souzen za soudní přestupek podle § 335 trestního zákona a ještě pykat za své zranění.

 

Další dopravní nehoda s motocyklem Čechie se udála počátkem října roku 1929 v Krásné Lípě. Předmětný motocykl vlastnil jistý mechanik Ernst M., který nechal řídit dvacetiletého saského studenta Karl Herberta A. z Lipska. Posledně jmenovaný neměl s řízením těžké Čechie potřebné zkušenosti, a tak mohlo dojít k vážné dopravní nehodě, která však mohla skončit ještě hůře. Jmenovaní vyrazili 3. října 1929 vyzkoušet motocykl Čechie za Krásnou Lípu, kde se saský student naučil motocykl ovládat natolik, že jej mechanik Ernst M. nechal řídit domů. Ale jak to tak bývá, Karl Herbert A. přecenil své síly a při průjezdu úzkou Kyjovskou ulicí vjel na chodník a smýkl se s motocyklem kolem plotu, který navedl motocykl na sedmiletého hocha. Chlapci byla způsobena komplikovaná zlomenina spodiny lebeční a ze svého zranění se zotavoval osm týdnů. Krajský soud v České Lípě odsoudil oba výtečníky - studenta i mechanika k měsíčnímu vězení s podmínečným odkladem na dva roky.

 

Motocykl Čechie vlastnil i punčochář Johann Münzel z Krásné Lípy, který 15. listopadu 1930 okolo sedmé hodiny večerní vyložil v Dolním Podluží svého přítele a zeptal se kolemjdoucích dívek, zda by nechtěly svézt do Varnsdorfu. Kamarádky Anna Liebischová a Tony Kunertová z Jiřetína pod Jedlovou se smíchem přitakaly a usedly za Münzela. O chvíli později již dlouhý motocykl uháněl k Varnsdorfu, kde se měly rázem změnit večerní plány jeho posádky. Ale nechme již promlouvat stránky policejního protokolu, který sepsal varnsdorfský městský policejní agent Pohl bezprostředně po dopravní nehodě:

 

"Johann Münzel jel se svým motocyklem Čechie okolo čtvrti na osm s Antonií Kunertovou a Annou Liebischovou ve směru z Dolního Podluží do Varnsdorfu. Jel po předepsané levé straně Plzeňskou ulicí. Před křižovatkou ulic Plzeňské, Vrchlického a Kostelní mezi městskými jatkami a Zimmerovou slévárnou (dnes TOS) předjela Münzelův motocykl z pravé strany motodrožka a to tak neopatrně, že zachytila nohu spolujezdkyně Liebischové a řídítka motocyklu. Tímto způsobem se stal dlouhý motocykl neovladatelným a upadl na silnici. Pádem motocyklu se jeho řidič Münzel zranil na hlavě a rána jeho počala silně krváceti. Zraněnou Liebischovou zanechal Münzel v péči Kunertové a vydal se stíhati motodrožku, jejíž řidič nezastavil. Předmětná motodrožka měla o chvíli předtím při míjení týmž způsobem poškoditi čtyřkolový vozík zámečníka Josefa Wendlera z osady Rozhled u Jiřetína pod Jedlovou, na kterém Wendler odvezl raněnou Liebischovou domů. Motodrožku Münzel nedojel a krvácející dostavil se na úřadovnu městské policie ve Varnsdorfu, kde případ oznámil. Zde byla mu zavázána rána na hlavě."

 

Dalším vyšetřováním případu bylo zjištěno, že oním neopatrným řidičem byl jistý Alfred Friese, kterého zaměstnával varnsdorfský majitel "taxislužby" Rudolf Zdráhal. Nejdříve všechno popřel. Udal, že motocykl sice míjel, ale nezavadil o něj a neví též nic o případném poškození vozíku zámečníka Wendlera. Policejní orgány však nalezly znatelnou a čerstvou rýhu na karosérii motodrožky a na základě toho, že zranění Liebischové si vyžádalo léčení delší než dvacet dní, byl Frieseho čin klasifikován jako soudní přestupek pro těžké ublížení na těle podle § 335 trestního zákona.

 

K zatím nejtragičtější nehodě s motocyklem Čechie, o které máme zprávy, došlo 29. září 1932 kolem 22. hodiny večerní. Nákladnímu vozu, jedoucímu od Nové Huti /tedy z pověstného Šébru/ odpadlo při vjezdu do obce Svor kolo, takže řidič byl nucen zastavit vůz uprostřed silnice. Dle vlastní šoférovy výpovědi byl poškozený vůz zezadu osvětlen dvěma červenými lampami. Zatímco šel řidič hledat odpadlé kolo, přihnal se od Nové Huti motocykl tovární značky Čechie řízený Otto Eiseltem, 25 letým kresličem z mistrovské rafinerie skla Friedricha Ernsta, jenž vezl ještě tandemistu. Eiselt patrně nákladní vůz přehlédl a v plné rychlosti do něj zezadu narazil. Nárazem byl nákladní vůz posunut o dva metry a Eiselt i tandemista byli z motocyklu vymrštěni a vážně zraněni. Oba byli převezeni autodrožkou ze Svoru do nemocnice v Novém Boru, kde Eiselt čtvrt hodiny po převozu skonal na následky zranění, zatímco tandemista ještě zápasil o život. Zpráva z tisku dále neuvádí, zda tandemista nehodu přežil, či nikoliv.

 

Další příběh vypráví o dvou bratrancích stejného jména - Johannu Maazovi z Lipové u Šluknova a Johannu Maazovi z Filipova. Lipovský Maaz sedlal motocykl značky Čechie (Cestovní model 600 ccm) evidenční značky 43.659-Č a filipovský zase motocykl Imperia evidenční značky 43.594-Č. Oba bratranci jeli dne 26. srpna 1934 asi o 21. až 21.30 hodině po státní silnici z Rumburku do Jiříkova. Imperia filipovského Maaze předjela do mírného kopce supící Čechii a zmizela lipovskému Maazovi z dohledu. Třetí rychlostní stupeň vystřídal druhý a Čechie se na plný plyn rozjela do vrchu.

 

„Johann Maaz z Lipové jel nakonec tak neopatrně a rychle", líčí policejní protokol, „že u přejezdu železniční trati v Rumburku najel na stojící motocykl svého bratrance, který stál u spuštěných závor na přejezdu trati. Johann Maaz z Lipové poškodil nárazem Johannu Maazovi z Filipova nepatrně motocykl a způsobil mu lehké zranění na lýtku levé nohy. Johann Maaz z Lipové poškodil si nárazem motocykl a způsobil si tržnou krvácející ránu na malíčku pravé ruky a vymknutí levé nohy v kotníku. Adolf Kumpf z Filipova, který jel na motocyklu s Johannem Maazem z Filipova, neutrpěl při nárazu žádného poranění. Johann Maaz z Lipové dohodl se na místě nehody se svým bratrancem o náhradě škody, takže se tento nepřipojuje k trestnímu řízení. Pohnutku k činu Johanna Maaze z Lipové", uzavírá četnický strážmistr Rudolf Salaba protokol, „možno spatřovati v neopatrné jízdě a v nedbalosti pokud se týče udržování brzd jeho motocyklu v dobrém stavu. Přitěžující ani polehčující okolnosti nebyly zjištěny."

 

Lipovský Maaz se hájil tím, že byl při jízdě oslněn reflektory neznámého automobilu, který stál na druhé straně železničního přejezdu za spuštěnými závorami „a po jich vyzvednutí ihned odjel, aniž by se někomu podařilo zjistiti jeho evidenční číslo a značku." Soud k tomu přihlédl a 2. října 1934 odsoudil Maaze k pokutě 50 Kč s podmíněným odkladem trestu se zkušební dobou jeden rok.

 

Následující tři nehody s Čechiemi již nejsou natolik tragické. Udály se všechny v letním období roku 1935. První nehoda se přihodila za známým železničním přejezdem „Valdek" mezi Šluknovem a Rumburkem, který se nachází těsně před strmým stoupáním do osady Valdek. Místní řidiči mají tendenci vozidlo před přejezdem pořádně rozjet, tento přeskočit a ladně vyjet na nedaleký horizont. Čtvrtého července roku 1935 kolem osmé hodiny večerní jel šluknovský zelinář Schicktanz se svým dodávkovým vozem značky Chevrolet do Rumburka. Ještě před přejezdem dojel supící dodávku Josef Knirsch z Chřibské na svém motocyklu značky Čechie a rozhodl se, že ji předjede. Z novinové zprávy nevyplývá, zda Knirsch požil před jízdou lihové nápoje, faktem však zůstává, že dodávku nepředjel, ale zezadu do ní najel. Motocykl byl nárazem těžce poškozen, Knirsch však vyvázl pouze s oděrkami.

 

Druhý delikt se odehrál ve městě Šluknově 24. srpna téhož roku a je prvnímu podoben jako vejce vejci. Nešťastným motocyklistou byl v tomto případě jistý Wilhelm Beher z Nového Hraběcí, který nedával dostatečný pozor a na křižovatce pod děkanským kostelem Sv. Václava zezadu najel na dodávku místního řezníka Krauseho. Přední vidlice a přední kolo motocyklu byly dle článku deformovány natolik, že motocykl nebyl další jízdy schopen a pan Beher si narazil koleno. Třetí nehoda vyvrací domněnku, že by se mohlo jednat o organizovaný gang s cílem likvidovat drobné živnostníky na Šluknovsku motocykly Čechie. Udála se u Bílého Kostela na Liberecku a jejím hlavním viníkem je srna, která vběhla motocyklu pod přední kolo. Čechie s posádkou (pan Wilhelm Schubert s manželkou z Císařského u Šluknova) vyjela ze silnice a svalila se do příkopu. Paní Schubertová utrpěla nárazem otřes mozku a byla autem převezena do Šluknova. Pomineme-li drobný přestupek Rudolfa Hilleho, který dne 7. dubna 1936 ve večerních hodinách vezl na své Čechii s přívěsným vozíkem z Dolní Poustevny do Lobendavy králíkárnu, která zakrývala levé obrysové světlo lodičky, dostáváme se po všech těch hrůzách k posledním dvěma nehodám, které jsou, věřte nevěřte, úsměvné:

 

Blížil se 2. červenec roku 1937 a česká menšina na Šluknovsku se pilně připravovala na oslavy 20. výročí bitvy u Zborova, které měly proběhnout v Rumburku. Záštitu nad celou akcí převzalo Posádkové velitelství pěšího pluku č. 42 a místní organizace Československé obce legionářské. Oslavy zde nebyly pouze pro oslavy. Připomenutí bitvy, v níž se vyznamenali českoslovenští legionáři a která byla významným mezníkem v budování Československé republiky, bylo chápáno jako národní manifestace a vztyčený ukazovák všem, kteří pošilhávali po Hitlerově říši. První Československá republika prožívala poslední měsíce relativního klidu.

 

Jedním z organizátorů rumburských oslav byl i čtyřicetiletý inspektor finanční stráže v Brtníkách a bývalý legionář Václav Vácha, který 25. června 1937 zakoupil od Hugo Worma ze Starých Křečan Cestovní model motocyklu Čechie 600 ccm (rok výroby 1929, výrobní číslo motoru 196, evidenční číslo 43.845 - Č), a ačkoli dosud nevlastnil řidičský průkaz (o pojištění motocyklu na povinné ručení nemluvě), vydal se hned nazítří, to jest v sobotu, z Brtníků do Rumburka zajišťovat akci „Zborov". A dopadl jako sedláci u Chlumce. Čechie řízená nezkušeným Václavem Váchou se totiž v Rumburku střetla s motocyklem Harley - Davidson 350 ccm (rok výroby 1926, výrobní číslo B 4511, evidenční číslo 48.203 - Č) sedmadvacetiletého skladníka varnsdorfské fy F. & R. Löwy Alfreda Löfflera. Na místo nehody se během chvíle dostavili rumburští četníci, kteří zajistili stopy a svědky nehody. Na místě srážky byla na severním okraji vozovky v hlíně 1, 40 m dlouhá rýha způsobená smykem motocyklu po levé stupačce. Na motocyklu Čechie a na dlažbě byly krvavé skvrny způsobené krvácením Váchových ran. V příkopu byl benzin, který vytekl z proražené benzinové nádrže Löfflerova motocyklu.

 

Očitý svědek srážky poštovní úředník František Dubec z Rumburku udal strážmistrům Janu Juračkovi a Josefu Řežábkovi z rumburské četnické stanice, kteří nehodu vyšetřovali, toto: „Dnes o 18.15 hod. šel jsem po silnici kolem nádraží v Rumburku (Máchova ulice) směrem k městskému sportovnímu hřišti. Jakmile jsem přišel na prostranství před nákladní pokladny ke křižovatce třídy 9. května s Žitnou ulicí, jel směrem od Dolních Křečan po levé straně silnice nevelkou rychlostí motocyklista. V téže chvíli vyjížděl ze Žitné ulice do třídy 9. května finančník ve stejnokroji, rovněž na motocyklu. Oba motocyklisté dávali před křižovatkou výstražná znamení. Finančník jel také pomalu, a jakmile vjel do křižovatky, narazil na pravou stranu motocyklu přijíždějícího od Dolních Křečan a tento byl nárazem stržen ze silnice do příkopu. Motocykl padl na levý bok a jeho řídič majíce nohy pod vozidlem, zůstal na místě ležeti. Finančník byv nárazem vymrštěn padl rukama na motocykl civilisty. Ihned však vstal a odsunul svůj motocykl trochu nazpět. Běžel jsem k němu a finančník řekl pouze, aby mu někdo odklidil jeho motocykl. Potom odešel v doprovodu jiného muže do zdejší nemocnice."

 

O patnáct minut později byl vyslechnut i Alfred Löffler, jehož výpověď se shodovala s Dubcovou. Dodal jen, že nárazem byl zraněn na pravém koleně, „které jej značně bolí a nemůže nohu ohýbati". A jak viděl celou situaci Václav Vácha, který utrpěl tržné rány okolo levého oka?

 

„Uvedeného dne as o 14 hod. jel jsem z Brtníků do Rumburku na motocyklu, který jsem předchozího dne zakoupil. Motocykl nemám dosud pojištěn na povinné ručení a rovněž ostatní doklady zapomněl jsem doma. O 18 hodině 15 minutě odejel jsem na jmenovaném motocyklu z městského sportovního hřiště v Rumburku, kde jsem byl odpoledne za účelem dohlížení na přípravy k oslavám 20. výročí bitvy u Zborova. Jel jsem Žitnou ulicí směrem do třídy 9. května se zařazeným 2. rychlostním stupněm (t.j. as 20 km/h) a před křižovatkou dal jsem výstražné znamení. Když jsem chtěl na křižovatce stočiti motocykl doleva (k Dolním Křečanům), šly po levé straně jízdní dráhy ženy. Proto jsem se jim vyhnul velkým obloukem a následkem toho dostal jsem se do jízdní dráhy motocyklistovi, kterého jsem zpozoroval teprve v posledním okamžiku. (...) Jsem ochoten způsobenou škodu nahraditi."

 

Oprava poškozeného stroje stála Alfreda Löfflera 920 Kč a Löffler sám strávil ve varnsdorfské nemocnici tři týdny. Ani poté však nenastoupil do zaměstnání, poněvadž nemohl pohnout nohou. Okresní soud v Rumburku odsoudil 17. září 1937 Václava Váchu k peněžité pokutě 50 Kč a k náhradě nákladů trestního řízení. Dovětek rozsudku „nárok na náhradu škody nebyl poškozeným Löfflerem uplatňován" svědčí o tom, že Vácha se s varnsdorfským skladníkem již před zasedáním soudu vyrovnal.

 

A jak dopadly rumburské oslavy 20. výročí bitvy u Zborova? Místní noviny (Rumburger Anzeiger), které 30. června zmínily i nehodu Váchy s Löfflerem, uvedly, že na nádvoří kasáren v Rumburku se 2. července shromáždili zástupci státních orgánů, členové místních českých spolků a duchovenstvo, aby vyslechli zdravici nadporučíka Martince v češtině, majora Píseckého v němčině a vlakvedoucího Todta v maďarštině. Slavnost byla zakončena řízným „nazdar" T. G. Masarykovi a Dr. E. Benešovi a vojenskou přehlídkou, které přihlížel finančník Vácha se zafačovaným levým okem, pravý syn národa Jana Žižky z Trocnova.

 

Zbývající dopravní delikt nás zavede do posledních dnů první Československé republiky v Lobendavě. Jeho hlavními aktéry jsou paní Anna Katscherová, její dlouhý motocykl Čechie, obchodník Erwin Schestak a jeho dva zákazníci.

 

Osmatřicetiletá domácká dělnice Anna Katscherová ze vsi Císařský (dnes místní část Šluknova) si v dubnu roku 1938 zakoupila od Albina Hugo Liebische, majitele továrny na výrobu motocyklů Čechie, deset let starý stroj této značky, a ačkoli dosud nevlastnila řidičský průkaz a přes výslovný zákaz manžela, nedočkavě vyjela na projížďku. Cílem její cesty byla ves Severní u Lobendavy, kam po poledni 14. května 1938 šťastně dorazila. Státní silnice byla dle policejního protokolu dlážděná, úplně suchá, panovalo bezvětří a velmi pěkné slunečné počasí. Ve 13 hodin stočila paní Katscherová řídítka svého těžkého motocyklu k domovu. Návrat z krásného výletu na zapřenou se však nezdařil...

 

Obsluha 150 kg těžkého motocyklu Čechie, jehož brzdy se panu Liebischovi příliš nevyvedly, nebyla vůbec jednoduchá. Paní Katscherová musela levou rukou obsluhovat rukojeť spojky a páčkou řídit předstih, levou nohou šlapat na pedál zadní brzdy, pravou rukou obsluhovat páku přední brzdy, dvěma páčkami přidávat vzduch a plyn, řadit a udržet 2,25 metru dlouhý stroj v rovnováze. K jeho řízení byly nutné zkušenosti a těch paní Anna dosud nenabyla...

 

Bylo třináct hodin dvacet minut a paní Anna Katscherová se pomalu blížila k lobendavské návsi. V důsledku pomalé jízdy (10 km/h) počala nad řízením svého motocyklu ztráceti vládu a podařilo se jí vjeti do stružky při kraji silnice, která těžký motocykl vedla přímo do skupiny 3 lidí, stojících na pravém rohu u výkladní skříně obchodu smíšeným zbožím Erwina Schestaka. Skupinu tvořili obchodník Schestak a bratři Alfons a Reinhold Haufe. Alfons Haufe do protokolu udal, že v okamžiku, kdy Katscherová vjela do stružky, vykřikla: „Ach!" Obchodník Erwin Schestak zvoláním upozornil na nebezpečí bratry Alfonse a Reinholda Haufe, kteří rychle uskočili do středu státní silnice a Schestak přeskočil 70 cm vysoký tyčkový plot do zahrádky, kde se schoval za roh budovy a jedině tím nedošlo k usmrcení nebo zranění některého z nich. Anna Katscherová najela na ochranné zábradlí pravé výkladní skříně a upadla s motocyklem na silnici, těsně u plotu domu Schestaka, při čemž též poškodila poštovní schránku na dopisy, umístěnou na pravém rohu Schestakova obchodu. Touto neopatrnou jízdou způsobila na ochranném zábradlí výkladní skříně a plátěných slunečních clonách a omítce domu škodu v částce 210 - 220 Kč. Anna Katscherová utrpěla pádem na zem 2 - 3 cm dlouhou tržnou ránu na vnější straně pravé ruky a menší oděrky pokožky na temeni hlavy. Na místě činu byla ihned ošetřena státním obvodním lékařem MUDr. Františkem Hofmannem z Lobendavy, který prohlásil, že se jedná o lehké poranění na těle. Svůj čin omlouvala tím, že se chtěla na delší trati řádně naučiti řízení motocyklu.

 

Okresní soud v Lipové odsoudil dne 8. června 1938 Annu Katscherovou podle § 431 trestního zákona k peněžitému trestu 50 Kč (v případě nedobytnosti k vězení na dobu 48 hodin nepodmíněně). O týden později byly všechny pohledávky vůči poškozeným Schestakovi a Československé poště vyrovnány a pokuta zaplacena.

 

Fotogalerie

Nehoda F. Knoblocha
Nehoda F. Knoblocha
Havarovaný motocykl F.K.
Havarovaný motocykl F.K.
Detail havarovaného motocyklu F.K.
Detail havarovaného motocyklu F.K.
Pětiletý Bruno Motz
Pětiletý Bruno Motz
U restaurace „Český mlýn“
U restaurace „Český mlýn“
Cestovní model Čechie
Cestovní model Čechie
Čechie
Čechie
Sokolové z Kamenického Šenova
Sokolové z Kamenického Šenova
Touring model Čechie
Touring model Čechie
Hrdí majitelé Čechií
Hrdí majitelé Čechií
Čechie pana Ludwiga Tippela
Čechie pana Ludwiga Tippela
Mladá dáma
Mladá dáma

Tolštejnský kraj, právo na libovolnou změnu vyhrazeno, v1.71L, webmaster: info@tolstejnsky-kraj.cz, powered on bubileg cms

jméno: heslo:
Přihlášených uživatelů: 0.